Surrealismus a koláž

Kurátor: Marie Bergmanová

Anotace k výstavě

Výtvarná technika koláže je ze své podstaty ideálním prostředkem k realizaci surrealistického principu náhodného setkání a vzniku nové skutečnosti. Vybrané detaily z fotografií, knižních ilustrací, nejrůznějších atlasů a časopiseckých reprodukcí umožňují v novém kolážovém celku spojovat a zaměňovat všední a náboženské předměty, běžná a fantaskní prostředí nebo vědecké a literární světy. Surrealistická koláž vychází z reality, ale nenapodobuje přírodu. Koláž je jedním z nejpozoruhodnějších a také nejtypičtějších technických a výrazových prostředků, které se objevily na umělecké scéně 20. století, a díky rychlosti svého vzniku je stále lákavým výtvarným postupem. Stejně tak surrealismus jako umělecký názor přežívá v různých formách dodnes. Lehkost, s jakou lze technikou koláže novou skutečnost sestavit, dostupnost nejrůznějších obrazových materiálů, z nichž lze vybírat detaily, a znalost základních surrealistických symbolů s sebou na druhé straně přináší nebezpečí prázdného opakování známých postupů a efektů. Je proto jistě lákavé a potřebné vracet se ke kořenům těchto dvou úzce propojených a dodnes v umění rozvíjených pojmů - surrealismu a koláže. V prostorách Galerie Smečky se nabízí příležitost sledovat začátky tohoto vztahu jak v českém, tak i francouzském prostředí. V českém prostředí surrealistická koláž vyrůstala z obrazových básní poetismu a nebránila se vědomým tvůrčím zásahům umělce, na rozdíl od francouzských děl, která měla být především výsledkem lidského nevědomí. Díky významným zápůjčkám ze soukromých a veřejných sbírek lze předvést surrealistickou koláž v úzkém reprezentativním výběru, ale zároveň v její nejpůvodnější a částečně i méně známé podobě. Kromě jmen jako Jindřich Štyrský, Toyen, Karel Teige jsou v galerii připomenuty například rané koláže Františka Hudečka, celoživotního surrealisty Libora Fáry, a především díla francouzských zakladatelů André Bretona, Paula Éluarda a Suzanne Muzardové. Koncepce výstavy přirozeně zahrnuje i větší počet děl ze sbírek koláže Pražské plynárenské, a to děl nejen typických pro sledovaný koncept, ale navíc nepříliš často vystavovaných. Instalaci doplňují ukázky dobových knižních obálek, jejichž podobu často určovala právě surrealistická koláž.