Jiří Brdečka (1917–1982)

Jiří Brdečka

Jiří Brdečka (1917-1982)

Narodil se v Hranicích na Moravě. Od malička ho fascinoval film. Po maturitě se vydal roku 1936 na studia do Prahy. Ve Zlíně poznal Alexandra Hackenschmieda, Jana Lukase a Elmara Klose. Získal brzy popularitu kreslenými vtipy. Roku 1941 se nechal zaměstnat jako tiskový referent Lucernafilmu. Zároveň začal psát na pokračování do Ahoje na neděli Limonádového Joa. Animovaný film mu vstoupil do života roku 1942. Působil ve studiu AFIT spolu dalšími budoucími významnými osobnostmi českého animovaného filmu. Po válce se stal filmovým recenzentem Lidových novin, v půli března 1948 z redakce odešel. V té době už pracoval na vlastní kreslené režijní prvotině Vzducholoď a láska. Zároveň byl dvorním scenáristou Jiřího Trnky a Jana Wericha. V půli padesátých let napsal písňové texty k dobovým šlágrům Půlnoc a Nebeští jezdci. K textování se obrátil též v divadelní verzi Limonádového Joa, kterou režíroval Oldřich Lipský v Divadle estrády a satiry. Tato verze se stala základem filmu, který vznikl roku 1964. Od začátku padesátých let až do smrti pracoval na dvou stavech: byl scenárista hraných filmů a režisér filmů animovaných. Mezi jeho hrané filmy patří Vlčí jáma, Ztracenci, Až přijde kocour a Vynález zkázy. Po sovětské okupaci Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech a Princ a Večernice. K režii animovaného filmu se vrátil roku 1958 snímkem Jak se člověk naučil létat. Točil pak jeden animovaný film za druhým. Jeho nejúspěšnějším snímkem byla Špatně namalovaná slepice z roku 1963. Pracoval pokaždé s jiným výtvarníkem: se Zdenkem Seydlem, Ludmilou Jiřincovou, Jaroslavem Malákem, Františkem Braunem a dalšími. Získal ceny v Cannes, Annecy, Bergamu či San Sebastianu. V roce 1969 dokončil svůj jediný hraný projekt, povídku Poslední golem z filmu Pražské noci. Tehdy vzniká i animovaný Metamorfeus. V sedmdesátých letech začal v Bratrech v triku spolupracovat s mladou výtvarnickou generací: vedle Evy Švankmajerové také s Helenou Konstantinovou, Pavlem Sivkem a Jitkou Walterovou. Poslední léta života trávil prací na animovaných snímcích Lááska a Třináctá komnata prince Měděnce. Jeho posledním projektem byla variace na staré loutkové hry Menší růžová zahrada. 

Anotace k výstavě

Jiří Brdečka zanechal v české kultuře 20. století originální a rozeklanou stopu: jako klasik animovaného filmu, jako autor Limonádového Joa, jako scenárista Císařova pekaře – Pekařova císaře a mnoha dalších filmů, ale také jako subtilní kreslíř a ilustrátor, písňový textař, bystrý filmový kritik a melancholický prozaik. Široká popularita jeho komedií zastínila v kulturní paměti všechno ostatní, především jeho mezinárodně uznávané dílo v oblasti animovaného filmu.

Současná výstava představuje všechny podoby Brdečkova mnohovrstevného talentu: návrhy filmových kostýmů, knižní ilustrace, kreslené vtipy, volné kresby, ukázky z animovaných filmů, vlastnoručně kreslené obrázkové scénáře, fotografie z hraných filmů a knihy. Můžeme zde spatřit též cenné rodiné archiválie: portréty, loutky, kresby a předměty, mezi nimiž Jiří Brdečka žil a jimiž se obklopoval, stejně jako autorovy pracovní sešity, rukopisy a fotografie.