Básník a grafik Bohuslav Reynek (1892-1971) může být považován za důkaz Boží existence. Člověk neprůbojný, krátkozraký, křehké konstituce, založením odporující jakékoli ideologii, nejenže přežil dvě světové války a o život ho nepřipravil ani režim uvádějící do praxe (ne)přirozený výběr silnějšího, navíc se z outsidera žijícího zcela v odloučení stal jeden z nejmilovanějších českých umělců.
Reynkova neprůbojnost neměla nic společného s rezignovaností či nerozhodností. I když se neuměl vzepřít přímo, svou cestu si našel.
Výstava U Kamenného zvonu chronologicky mapuje Reynkovo dílo, od raného expresivního projevu, přes idylické krajiny z okolí rodinného statku, až po opakující se mystická témata ukřižování a piety, které provázela Reynka na sklonku jeho života.Bohuslav Reynek nebyl jen grafikem, ale také překladatelem a básníkem. Výstava proto představuje i rukopisy a literární díla. Podobně výjimečné jsou Reynkovy malby, včetně jeho portrétů a autoportrétů. Celkový obraz osobnosti tohoto výjimečného českého umělce dotváří 18minutový dokumentární snímek z roku 1969, který je jediným autentickým svědectvím o Reynkovi. Vůbec poprvé je na výstavě k vidění grafikova dílna. Vystaveny jsou zde jak Reynkovy rytecké nástroje a originální lisy, tak tiskové desky, zkušební nátisky a různé barevné varianty jeho známějších děl.
Od Reynkovy smrti tento rok uplynulo 40 let a je tomu právě 20 let, co se ve stejných prostorách konala jeho první velká výstava po mnohaletém umlčování.U příležitosti těchto výročí Arbor vitae vydalo vůbec první Reynkovu výtvarná monografie, která představuje jeho výtvarné, literární i překladatelské dílo.