Ostatky Bohuslava Martinů byly uloženy do rodné země po bok rodičů a nedávno zesnulé ženy Charlotty – dvacet let po smrti. Do té doby spočívaly v dalekém Švýcarsku, kde proslulý skladatel 28. srpna 1959 zemřel a byl pohřben na usedlosti svého přítele, dirigenta Paula Sachera. V době studené války nebylo možné ani pomyslet na možnost návratu ostatků slavného exulanta do vlasti.
Zdá se proto neuvěřitelné, že se táž myšlenka zrodila v hlavách několika českých muzikantů a muzikologů v polovině 70. let, uprostřed normalizace. Co je však ještě neuvěřitelnější, že se jim to navzdory těžkopádné a nevzdělané komunistické mašinerii podařilo. Muzikolog Jan Kapusta (1932–2007), osobní účastník kauzy, strávil bádáním nad historií celého příběhu mnoho let. Výsledkem jeho práce v archivech a rozhovorů s pamětníky je monumentální svědectví o malosti tehdejších československých poměrů. Zároveň je velmi cenným dokladem toho, jak fungovala komunistická kulturní politika a propaganda, jakým způsobem ji bylo možné formovat a deformovat, ohýbat pod různými záminkami ku prospěchu věci natolik významné. Nedílnou součástí knihy je unikátní a z velké části dosud nikdy nezveřejněná obrazová dokumentace.