Kněžna Marie von Thurn und Taxis (1855–1934) strávila dětství v Benátkách a na zámku Duino u Terstu, který měl později vejít do dějin literatury jako místo vzniku prvních dvou Rilkových Elegií z Duina.
Roku 1875 se provdala za svého vzdáleného příbuzného, knížete Alexandra von Thurn-Taxis, majitele zámku Loučeň nedaleko Nymburka. Kněžna Marie byla typickou představitelkou rakouské nadnárodní aristokracie své doby; mluvila plynně německy, francouzsky a italsky, vášnivě ráda četla, psala romány a básně a byla milovnicí hudby. Vedla plný a aktivní život částečně na Duinu, částečně na Loučni. Rainer Maria Rilke (1875–1926) se s Marií Thurn-Taxisovou poprvé setkal v prosinci roku 1909 v Paříži, těsně před vydáním svých Zápisků Malta Lauridse Brigga. Z nejprve společenského styku se postupem času vyvinulo oboustranné přátelství, v němž o dvacet let starší kněžna sehrála mateřskou roli chápavé mecenášky. Kromě pobytu na zámku Duino v zimě 1911/12, kde Rilke načrtl první zárodky Elegií z Duina, se básník z její pohostinnosti těšil i dvakrát na loučeňském zámku (v letech 1910 a 1911) a v jejím benátském bytě v Palazzo Valmarana. Marie Thurn-Taxisová, jíž básník věnoval Elegie z Duina, vydala svoji knihu vzpomínek na Rilka roku 1932.