Výběr z korespondence Gustava Flauberta (1821–1880) opisuje křivku umělcova života – dopisy sestře Karolíně, Chevaliérovi, Alfrédovi le Poittevinovi, Maximovi du Campovi, matce, strýci Parainovi, Louise Coletové…, z cest po Palestině, Sýrii, Řecku, Itálii, Turecku…, vznikající a související s jeho románovou tvorbou, umožňují rozkrýt pozadí Flaubertova díla, pochopit jeho metodu.
Jednotlivé oddíly souvisejí vždy s prací na některém ze základních románových opusů. Flaubertova korespondence nabízí úchvatný a leckdy nečekaný pohled do originálního myšlenkového světa velkého realisty, jeho ostré komentáře často překvapí svou otevřeností, ať již jde o postoje k literárním současníkům nebo na svou dobu velmi otevřené zmínky o vlastních „choulostivých“ nemocech. Právě tato úchvatná kombinace velmi intimních detailů s literárně-filozofickými úvahami a postřehy činí z autorových dopisů strhující četbu.