Publikace je pokusem o hlubší sondu do vztahů mezi německým a českým uměním v období od konce 19. století do třicátých let 20. století.
Publikace je pokusem o hlubší sondu do vztahů mezi německým a českým uměním v období od konce 19. století do třicátých let 20. století. Mapováním mezer v prostředí diskontinuitního vývoje umění moderny a avantgardy, ale také solitérních projevů rozmanité stylové i obsahové povahy se pokoušíme hledat odpověď na otázky, v čem skutečně spočíval tradiční a v čem avantgardní koncept kultury střední Evropy a zda údajná stylová nesmiřitelnost obou těchto tendencí pocházela z vnitřní podstaty věci nebo zda se neformovala uměle, pod tlakem sublimovaných problémů etnických minorit v prostředí stále více se diferencující česko-německo-židovské společnosti tehdejších Čech a Moravy. Konec století je předveden v záměrně rozostřené atmosféře dekadence, symbolismu a secese (F. Kupka, V. Preissig, L. Marold, F. Kobliha, J. Konůpek, F. Gellner aj.). Proti tomu se odvíjí příběh česko-německé a židovské umělecké enklávy určované nejen domácím prostředím (A. Brömse, W. Hablik, E. von Kahler, G. Kars, M. Kopf, E. Orlik), ale i kosmopolitními zkušenostmi. Vedle toho kniha reflektuje a funkčně do příběhu zapojuje v rámcových ukázkách práce výrazných jmen evropsky etablované scény (G. Klimt, E. Munch, Al. Kubin, M. Klinger, K. Kollwitzová, O. Mueller, J. Pascin).
Výpravná, reprezentativní publikace je editována v samostatné české a německé jazykové mutaci, s bohatým obrazovým doprovodem vybraných uměleckých děl ze sbírky sběratele Patrika Šimona.
