Stanislav Kolíbal (1925) patří od padesátých let k nejvýznamnějším postavám české výtvarné scény. Byl vůdčí osobností skupiny UB 12, která u nás v šedesátých letech sehrála zásadní roli. Hlavním vyjadřovacím prostředkem se mu stala geometrie, hlavním tématem vztah iluze a skutečnosti.
Postupem času začala v jeho díle převažovat potřeba hledání pravidel a řádu. Z kresby jako z půdorysu nakonec vyrostly Stavby, dřevěné a kovové objekty, hlavní téma autorovy práce od druhé poloviny 80. let. Stanislav Kolíbal kreslí paralelně se svou sochařskou tvorbou, pracemi pro architekturu a jinou uměleckou činností více než šedesát let. Dá se říci, že kresebné cykly jsou klíčem k pochopení jeho vysoce sofistikovaného díla. Vedle běžného knižního vydání bylo vytvořeno i 100 číslovaných výtisků s reliéfní obálkou, provedenou autorem v lepence.