Výpravná publikace, doprovázející dosud největší přehlídku českého surrealismu, se zaměřuje na jeho historické období mezi r. 1929-1953.
Množstvím reprodukcí, dokumentárních fotografií a tematickými statěmi od několika autorů mapuje většinu oblastí, do nichž surrealismus zasáhl a k jejichž proměně přispěl od výtvarného umění, přes literaturu, film až třeba po psychoanalýzu. Osou knihy je aktivita Skupiny surrealistů v ČSR (Štyrský, Toyen, Nezval, Teige, Heisler, Brouk). Dále se zabývá okruhem mladších autorů, seskupených po komunistickém puči kolem K. Teigeho (Tikal, Fára, E. a M. Medkovi, Istler, Effenberger) a přihlíží též ke tvorbě umělců, kteří se ve třicátých letech surrealismem inspirovali, aniž by jej programově prosazovali jako umělecký směr (Rykr, Janoušek, Hudeček, Gross, Kolář, Wachsmann).